SAMETOVÁ - Žlutý pes          

Vzpomínám, když tehdá před léty začaly lítat rakety,
zdál se to bejt docela dobrej nápad,
saxofony hrály unyle, frčely švédský košile
a někdo se moh' docela dobře flákat.

Když tam stál rohatej u školy a my neměli podepsaný úkoly,
už tenkrát rozhazoval svoje sítě,
poučen z předchozích nezdarů sestrojil elektrickou kytaru
a rock'n'roll byl zrovna narozený dítě.

Přišel čas a jako náhoda byla tu bigbítová pohoda,
kytičky a úsmevy sekretárok
sousedovic bejby Milena je celá blbá z Boba Dylana, 
ale to nevadí, já mám taky nárok.

R: Vzpomínáš, takys' tu žila, a nedělej, že jsi jiná, 
taková malá pilná včela, taková celá sametová.

R: Vzpomínáš, už je to jinak, a jde z toho na mě zima,
ty jsi, holka, tehdá byla taková celá sametová.

 
 

R: Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla,
byla to taková krásná cela a byla celá ...

R: Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla,
byla to taková krásná cela a byla celá (sametová) ...

Starý, mladý nebo pitomí mlátili do toho jako my,
hlavu plnou Londýna nad Temží,
a starej dobrej satanáš hraje u nás v hospodě mariáš
a pazoura se mu trumfama jenom hemží.

A do toho tenhle Gorbačov, co ho znal celej Dlabačov,
kopyta měl jako z Arizony,
přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel
a po něm tu zbyly samý volný zóny.

ZPĚT